Osnova:

- pojmy dějepis, dějiny, historie, historiografie

- vysvětlení datování století, desetiletí, před naším letopočtem, našeho letopočtu

- pomocné vědy historické

        - k čemu slouží

                    - vznik (datace, příčiny, průběh)

                    - jednotlivé disciplíny a jejich charakteristika 

Úvod do studia dějepisu 

Vymezení základních pojmů

• Historie - odvozena z latinského slova "historia", což je překládáno jako "to, co se stalo";  za zakladatele historie je považován    antický myslitel Herodotos
    - lze vymezit dva základní významy tohoto slova:
  I. reálný proces vývoje společnosti => minulost
  II. vědecká disciplína popisující a vykládající vývoj společnosti od počátku lidské existence až doposud
  - popisuje hospodářské, politické a sociální poměry
  - zkoumá vývoj kultury, techniky,...
  - odhaluje vztahy a souvislosti mezi událostmi a snaží se je vysvětlit 

•  Dějepis -  předmět ve škole v němž se vyučují poznatky historie, zabývá se dějinami 

• Dějiny - události, které se stali v minulosti 

• Historiografie = dějepisectví - disciplína, jejíž náplní je zaznamenávání minulých dějů (mnohdy obohaceno výkladem) 

Periodizace dějin 

Aby se při studiu historických událostech lidem lépe orientovalo, byly stanoveny některé pojmy, které nám pomáhají při dataci jednotlivých okamžiků. Jedná se o pojmy "před naším letopočtem", "našeho letopočtu", "století" nebo "desetiletí". 

• Před naším letopočtem (př. n. l.) - před narozením Ježíše Krista, které bylo určeno jako rok 0 (datum narození Krista poprvé spočítal antický myslitel Exigus - dnes víme, že se zhruba o 4-6 let spletl) 

• Našeho letopočtu (n. l.) - po narození Ježíše Krista, tedy po roce 0 

• Století - období trvající sto let 

• Desetiletí - období trvající deset let 

Dále lze jednotlivá historická období vymezit podle jednotlivých kulturních směrů - od antiky, přes románskou, gotickou, renesanční, barokní,... až po postmoderní kulturu

Pomocné vědy historické (PVH)

Jak název napovídá, jedná se o vědní disciplíny, které pomáhají historikovi, popřípadě studentům historie/dějepisu při práci s prameny a při studiu. Historickými prameny rozumíme všechny zdroje poznání, z nichž lze čerpat - dělíme je na hmotné a písemné, popř. dále na mobilní a nemobilní apod. 

Rozlišení základních pomocných věd historických 

• paleografie - vědní disciplína zkoumající materiály, na které nebo s kterými se psalo

• diplomatika - vědní obor, který zkoumá veškeré písemné prameny úřední povahy, tedy listiny (soudní, majetkové,...)

• kodikologie - disciplína, věnující se také písemným pramenům, ale neúřední povahy, tedy osobní korespondenci, memoárům, beletrii,...

• sfragistika - obor úzce související s již zmiňovanými vědami, který zkoumá výrobu, podobu a pravost pečetí, popř. razítek

• epigrafika - pomocná věda, zkoumající nápisy na imobilních materiálech jako jsou zdi domů, kameny, látka, dřevo,...

• heraldika - vědní obor, který se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky a erby tvoří, popisují, určují a kreslí

• numizmatika - disciplína studující mincovní i nemincovní platidla, jejich vývoj a převody mezi jednotlivými platidly

• chronologie - obor zkoumající měření času, dataci a převody jednotek času 

• historická metrologie - pomocná věda, která se věnuje jednotkám míry a objemu a jejich převodům 

• genealogie - vědní disciplína studující rodové vazby a příbuzenstvím, popř. zobrazování rodových vazeb v písemných materiálech

Vznik pomocných věd historických 

První oficiální pomocnou vědou historickou bývá označována paleografie a diplomatika. Spory o majetek byly spouštěčem pro to, aby byly vydávány nejrůznější listiny. Na konci 17. století církevní hodnostáři vedli tzv. listinné války, tedy spory o majetek právě prostřednictvím listin, jejichž pravost bylo potřeba ověřit S řešením přišel mnich Mabillon, který své poznatky o  způsobu psaní a ověřování listinného materiálu sepsal do sbírky De re diplomatica libri sex (Šest knih o diplomatice). Toto literární dílo je považováno za první dílo ke studiu PVH. Rozvoj jednotlivých disciplín zaznamenáváme až později v 19. století v období tzv. průmyslové revoluce.