Psací potřeby a pomůcky

Nabídka papírnictví neustále roste. Existuje už mnoho různých druhů a alternativ zboží, které už dávno není jen praktické, ale i krásné na pohled.
Mě osobně se pak velmi často stává, že jsem obklopena spoustou (mnohdy bohužel zbytečných) pomůcek, které mě spíš baví vlastnit, než používat. Ještě víc mě mrzí, když tolik doporučovaná věc neplní svůj účel z důvodu, že není tak kvalitní. A proto jsem se rozhodla, že si budu dávat dobrý pozor, abych si kupovala to, co skutečně potřebuju a co mi vydrží. Tak uvidíme... 

Co je tedy pro maturanta nezbytné? Já jsem si do oktávy přenesla troje desky, které byly už z části zaplněné zápisky z minulých let. Celkově jsem hodně používala obyčejné papíry, euroobaly a kroužkový sešit A4, ze kterého jsem mohla vytrhávat. Skvělým doplňkem byly i rozdělovače a lepíky, ale ty nejsou nutností - pomohly mi hlavně s organizací zápisků. Z psacích potřeb mi pomohly, kromě propisky, i zvýrazňovače a barevné fixky Stabilo. Já osobně jsem se neobešla bez diáře a plánovače, ale třeba můj přítel to s naprostým přehledem zvládl i bez toho. Nic moc jiného jsem ve skutečnosti nepoužívala. 

Příprava na maturitu i přijímačky v průběhu roku 

„Co se do svaťáku nenaučíte, už nedoženete...“  říkávala s železnou pravidelností řada mých učitelů a já jim musím dát za pravdu. Nejvíc mi nedal svaťák, ale ty měsíce před tím. Opravdu platí, že čím dřív začneš, tím lepší. Ale neber mě za slovo, o prázdninách před maturitním ročníkem, nebo nedej bože dřív, se neuč. 

Maturitní maraton

Já jsem se začala učit už od začátku září, respektive jsem se jen poctivě učila opravdu na každou písemku a zkoušení, které mi hrozilo prakticky kdykoli. Výhodou bylo, že jsem se učila kratší úseky, na které jsem mohla nabalovat v průběhu roku. Například až teď znám všechny souvislosti starověkého Říma, protože jsem si předtím pečlivě nastudovala problematiku staroorientálních států, které s Římem mnohdy úzce souvisí. A takhle to je s většinou otázek... 

Pozor na vyhoření 

Kdo mě zná, ví, že jsem nenapravitelný perfekcionista a workoholik, a že někdy neumím ani zastavit a to i v případě, že jsem k smrti unavená. A pak se divím, že přichází vyhoření. Eh... 

Letos se snažím pracovat na technikách podporující duševní zdraví a celkově si stanovit priority, kterými nejsou jen škola a práce, ale právě i aktivity, kterými se vracím k sobě - kreslení, procházky, journaling, čtení nebo jóga. Své dělá i prostředí, ve kterém žijeme a učíme se. Mně osobně moc pomáhá, když je uklizeno a každá věc má své jasné místo (ideálně mimo pracovní desku, třeba v organizéru v šuplíku). A pokud si prostor kolem sebe přizpůsobíš sobě na míru, třeba si ho vyzdobíš a navoníš příjemnou vůní, opravdu se ti bude učit mnohem lépe. Já mám vždycky všude kolem sebe svíčky, světýlka, květiny, teplé podzimní barvy a sem tam nějakou roztomilost. 

A ještě jedna věc... asi by bylo fajn si oddělit studovnu od ložnice, ale to často úplně nejde, obzvlášť pokud bydlíte v garsonce jako já. To ale řeším tak, že se učím buď v univerzitní knihovně anebo u stolu a postel nechávám hezky ustlanou své plyšové kočce. 

Didákťáky 

Státní maturita obsahuje pouze didaktický test, který se u nás povinně píše jen z češtiny. Jako druhý předmět státní maturity máte na výběr z matematiky a cizích jazyků. Pokud se rozhodneš pro jakýkoli cizí jazyk, který vaše škola nabízí, píšeš didakťák i v případě, že jsi podal žádost o nahrazení maturitní zkoušky certifikátem příslušné úrovně (standartně stačí B1). Žádost (i seznam maturitní četby) se obvykle podává do konce března, ale záleží na škole. 

Já jsem maturovala státně z češtiny a němčiny. Z němčině mám certifikát B1, a tak jsem už na podzim zaslala žádost řediteli naší školy o nahrazení školní části. Šlo o formální dopis, ve kterém jsem se odkazovala na školní zákon, který tento proces umožňuje. Také jsem musela přiložit ověřenou kopii certifikátu, kterou jsem si vyřídila na poště v Czech pointu asi za 50 korun. 

Jinak co se učení týče, tak jsem si průběžně zkoušela testy z minulých let a to jak z češtiny, tak i z němčiny. Ze začátku roku bez časového limitu, ale postupně jsem si stále častěji simulovala identické podmínky jako u opravdových didaktických testů. Všechny testy jsou i s výsledky dohledání na webu Cermatu. A kromě toho jsem samozřejmě dávala pozor při vyučování a svědomitě plnila všechny zadané úkoly. 

Hlavně čti dobře zadání (u většinu úloh můžeš dokonce tipovat),optimalizuj své písmo, aby ses vešel/vešla do pole pro odpovědi a piš čitelně. Test opravují stroje a ty jsou nekompromisní.

Vzor dopisu se žádostí o nahrazení školní maturitní zkoušky z cizího jazyka najdeš ke stažení tady.

Slohy 

Slohy už patří ke školní části se týkají samozřejmě jen češtiny a cizích jazyků. Tahle část už lze „obejít“ certifikátem. Hodnotí (zatím) je tvůj učitel toho daného předmětu a také s ostatními učiteli vybírá témata a slohové útvary. To je obrovská výhoda, protože jednak tě tvůj učitel zná a může sem tam přimhouřit oko a jednak tebe i celou třídu dokáže dost dobře připravit. Obvykle bývá na výběr vypravování (to ale fakt nedoporučuju), úvaha (tu jsem psala já), zpráva, charakteristika a líčení. Záleží ale na předmětové komisi, co vybere.

My jsme slohovky psali nanečisto každý týden za domácí úkol a několikrát za pololetí i ve škole. Můžu jen potvrdit větu naší češtinářky, že se slohy nenaučíš psát jinak než psaním a čtením (to je k obohacení slovní zásoby a rozvíjení představivosti fakt poklad). A pokud chceš u slohu zazářit nepoužívej raději umělou inteligenci, ta tady opravdu nepomůže. A nezapomeň si dobře přečíst zadání, eventuelně výchozí text.